Irský tanec

• Irský tanec se do společenského povědomí dostal zejména díky show Riverdance, jejíž hlavním protagonistou je Američan irského původu Michael Flatley. Tyto show však představují jen jednu z forem irského tance. Irskou taneční kulturu lze přirovnat k bohatému gobelínu protkanému mnoha sólovými a společenskými tanci.

• Z hlediska historického vývoje i struktury se dnes všeobecně rozdělují irské tance na stepové, ceilí a setové.

• Ceilí tance reprezentují neformální tradiční tance. Mnoho z nich je stavěno jako tance s mečem, kolové, řadové či postupové tance. Na konci 19. století zničilo hnutí za národní obrození v Irsku tančení těchto tanců natolik, že když se je An Comisiun le Rinci Gaelacharozhodla znovu vzkřísit v roce 1920, byly už prakticky ztraceny a musely být kodifikovány jako nové tance. Tato společnost vydala publikaci "Ár Rinncidhe Fóirne", která shrnuje 30 ceilí tanců, z nichž mnohé mají díky tomu dodnes známé autory.

• V Ceilí tancích je kladen důraz na výšku, otočky, tanec na špičkách, napnutí nohou a chodidel, dlouhé vytažení těla a rychlé pohyby, které se také objevují ve step tancích. Nevyskytuje se zde rytmizování dolními končetinami. Samotné slovo ceilí je odvozeno od le cheile, což původně znamenalo shromáždění sousedů v domě jednoho z nich, kdy se hrálo, zpívalo a tancovalo. Těmto setkáním předcházelo večerní tancování na křižovatkách (crossroads), dnes bychom to nazvali spíše tancováním na návsi. To se konalo obvykle v neděli. Po každém tanci se střídali taneční partneři, takže v párových tancích spolu mohli tancovat partneři, kteří nebyli sezdáni, ba ani nemuseli být zasnoubeni a ani nemuselo jít o vážnou známost. Toto však vadilo kněžím, kteří nad podobnou zábavou ztráceli kontrolu a tak v mnohých farnostech po celém Irsku byly tyto taneční večery ve vnějším prostoru zakázány. Proto se tyto a podobné zábavy přesunuly dovnitř do domů.

• Stepové tance se začaly vyvíjet poté, co se v 18. století objevili irští taneční mistři. Ti cestovali od města k městu ve společnosti dudáka nebo houslisty, učili základní taneční kroky a těšili se velké vážnosti a respektu. Jejich příchod byl vždy velikou událostí a dalo se předpokládat, že město či vesnice ožije hudbou a tancem na několik týdnů. Každý taneční mistr měl svoji oblast a nepřipadalo v úvahu, že by překročil její hranice. Ženy a muži v této době netancovali stejné kroky. V soutěžích taneční mistři předváděli ukázky tanečních kroků na desce stolu či podobně malém prostoru. Omezený prostor byl vnímán jako velmi důležitý znak tohoto stylu.

• Stepový tanec se stal základem budoucích soutěží a šampionátů, které probíhají po celém Irsku a v USA. Kolem roku 1920 proběhla kodifikace, která definovala moderní stepový tanec. Původní taneční styl (sean-nós), který pro stepové tance zdůrazňoval uzavřenou formu a postoj - nohy u sebe, žádné vysoké kopy, málo nebo žádné otočky a samozřejmě žádné pohyby v prostoru, se v průběhu 50. a 60. let našeho století změnil. Tancovalo se na nákladních autech, potom malých jevištích, pak velkých jevištích, začaly se předvádět kroky v prostoru, "sedmičky" a "trojky", otáčky, kopy a další prvky, které proměnily původní stepový tanec v moderní irský tanec, jako ho dnes prezentují skupiny zejména irských a amerických tanečníků na světových pódiích.

• Irské setové tance jsou vývojovými potomky čtverylek, které se koncem 18. a začátkem 19. století tančily na francouzském dvoře, ve Skotsku, Anglii, Španělsku a Portugalsku. Tyto tance do Irska přinesli a vyučovali první taneční mistři, kteří je přizpůsobili irské tradiční hudbě, propracovali je a upravili. Postupem doby se v různých oblastech Irska začaly tancovat místní setové tance, které měly návaznost na lokální hudební kulturu. Zatímco ceilí tance měly v celé zemi univerzální platnost, setové tance se místně lišily. V těch částech země, kde se udržovalo pevné pouto tradice, se setové tance dochovaly do současné doby v živé formě. Nová vlna popularity setových tanců se objevuje v 80. a 90. letech 20. století. V současné době můžeme napočítat přibližně 100 různých setových tanců sesbíraných v různých částech Irska.

• Setové tance se tančí ve čtyřech párech většinou uspořádaných po stranách čtverce. Každý tanec se skládá z několika figur. Setové tance se obecně vyhýbají skokům, kroky připomínají šourání, při swingu se zpravidla uplatňuje klasické držení atd.